5 Moj 32:48-52

Ještě téhož dne promluvil Hospodin k Mojžíšovi: "Vystup zde na pohoří Abarím, na horu Nebó, která je v moábské zemi, naproti Jerichu, a pohleď na kenaanskou zemi, kterou dávám synům Izraele do vlastnictví.Vystup na tu horu, na ní zemřeš a budeš připojen ke svému lidu, jako zemřel tvůj bratr Áron na hoře Hóru a byl připojen ke svému lidu, protože jste se mi zpronevěřili uprostřed Izraelců u Vod sváru v Kádeši na poušti Sinu, že jste uprostřed Izraelců nedosvědčili mou svatost. Proto uzříš zemi jen odtud, ale tam do země, kterou dávám synům Izraele, nevstoupíš." (Dt 32:48-52)

Mojžíš je pro mne příkladem neochvějné víry. Mužem naplněným Duchem a milujícím Boha více než sebe sama. Byl ochotný opustit klidný rodinný život a trmácet se pouští s Izraelci, kteří záhy po osvobození z otroctví musí bloudit 40 let pouští pro svou trvalou vzpouru proti Bohu.

Jednou jedinkrát Mojžíš selže a zhřeší. Bůh ho jako trest nechá zemřít, aniž by vstoupil do země zaslíbené. Má tedy cenu Bohu sloužit, když tak tvrdě jedná s někým, kdo ho bezmezně miluje? Mojžíš mi připadá laskavější, než Bůh, mám z Něj strach.

To jsem si myslel celá léta. Až jednou...

Mojžíš zemřel na hranicích zaslíbené země, nevstoupil tam. Umírá sám, bez přátel, jen Bůh je s ním. Pak má čekat na vzkříšení.

Bible říká, že během smrti člověk o sobě neví, je to stav podobný hlubokému spánku. (Kaz 9:4-6 Jan 11:11-13) Mojžíš tedy zemřel a až znovu otevře oči při vzkříšení, uvidí Toho, kterého miluje. Nebude vědět, kolik tísíců let uplynulo, co zemřel. Z Mojžíšova pohledu je jedno, jak dlouho bude v zemi spát. Protože přestal vnímat čas.

Mojžíš však už nespí v hrobě, ale byl vzkříšen. (Juda 1:9 Mat 17:3) A já si kladu otázku: Proč byl vzkříšen dříve, než příjde vzkříšení na konci věků? Z Mojžíšova pohledu je jedno, jestli spí v hrobě 3 dny, nebo 3 tisíce let. Tak proč byl vzkříšen předčasně?

Protože někdo jiný by musel být bez Mojžíše třeba těch 3000 let. Protože ten Někdo bez Mojžíše nemohl být. Protože ten Někdo velmi Mojžíše miloval a nemohl se dočkat, až s ním zase bude mluvit tváří v tvář. Až zase Mojžíše obejme a bude se radovat s ním.

Pane tak osobně miluješ Mojžíše? Pak tedy i mně a každého člověka. Opravdu Ti potečou slzy, když s Tebou nebudu? Miluji Tě Bože můj a chi Ti sloužit.