Lk 27:27-31:

Tehdy vzali vladařovi vojáci Ježíše do paláce a shromáždili k němu celou posádku. Svlékli ho a oblékli mu rudý plášť, a když upletli korunu z trní, nasadili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali hůl. Pak před ním klekali a posmívali se mu. Říkali: "Buď zdráv, židovský králi!" Plivali na něj a vzali tu hůl a bili ho do hlavy. Když se mu [dost] naposmívali, svlékli z něho ten plášť a oblékli mu jeho šaty. Potom ho odvedli, aby byl ukřižován.

Nedávno jsem mnohokrát po sobě četl Matouš 27. kap.. Tehdy jsem zůstal v údivu nad citovaným textem. Ježíš byl vydán vojáků, aby jej ukřižovali. Než však splnili rozkaz, ovládly je nejnižší pudy a Ježíše mučili. Mučili tak dlouho, až Písmo říká: "Když se mu dost naposmívali...". Nikdo a nic jim celou dobu nebránilo v mučení a ponižování. Nechali toho, až je Ježíš přastal bavit. Brali mu hůl z ruky, bili Ho po hlavě a zase mu jí do ruky dali. Plivali na něj a to pořád dokola. Zas a zase, až je Ježíš omrzel.

Nebránil se totiž, neprosil o milost a nekřičel strachem. Trpěl bolestí, dostával rány a Jeho vytékající krev se mísila se slinami vojáků. Strašný pohled na Pána slávy a Krále král.

Dříve při čtení této pasáže jsem cítil vždy strach. Ježíš je mučen a nikdo mu nepomůže, ani jeho Otec. Mohu doufat já v Boží pomoc, "když se toto děje zelenému stromu"? (Lk 23:31)

Teprve nyní mi došlo, že Pán Ježíš neprohrává, není mučen protože se nemůže bránit. Ježíš je Boží Syn a Bůh jako jeho Otec. Zde před vojáky stojí Bůh a Stvořitel a nechá se bít. Ježíš se nebrání, protože se tak rozhodl, ne protože nemůže. A Pane proč ses rozhodl nebránit? Přece jsi mohl aspoň říct: "Proč mně biješ?" Vždyť jsi napomenul sluhu velekněze, když tě uhodil do tváře. Pane Ty jsi na vojáky hleděl s láskou. Jinak to nemohlo být, proč ses nebránil! Ani strach, ani nemohoucnost. Ty jsi Král a Pán a vždy jsi byl, i zde. Na kříži ses modlil: "Otče odpusť jim, neboť nevědí, co dělají" (Lk 23:34). Pane můj já jsem pochopil, že jsi vojáky miloval a proto jsi nad nimi hned nevynesl soud. Netrestal jsi je ani Ty, ani nebeský Otec. Pane Ježíši už 23 let Ti věřím, ale vidím, že Tě málo znám. To nejkrásnější, co si o Tobě myslím je ještě tak daleko od Tvé slávy, od Tebe.

Pane Ježíši prosím otevři mi oči, abych viděl Tvou slávu a poklonil se Ti, miloval Tě a uctíval Tě. Prosím!